Dubček

K úloze Alexandra Dubčeka v letech 1968 a 1969

Vzhledem k blížícímu se smutnému výročí dne 21. srpna jsem se rozhodl napsat pár svých myšlenek k socialismu s lidskou tváří včetně jeho následků v naší vlasti.

Události v socialistickém Československu konce šedesátých let minulého století jsou v porevolučních českých médiích z naprosto nepochopitelných důvodů zpochybňovány, znevažovány. Někteří politici či odborníci mají téměř tendenci přepisovat právě tuto pasáž národních dějin. Tím spíše se to týká podle mého názoru vedoucí postavy „Pražského jara 1968“ Alexandra Dubčeka, tedy tehdejšího prvního tajemníka KSČ. Člověk, který byl za svou reformně komunistickou činnost ve světě uznáván. Například v roce 1988 získal čestný doktorát na nejstarší evropské univerzitě v Boloni. V Čechách a na Slovensku je hanoben. Pokusím se o objektivní pohled na úlohu pana Dubčeka v celé jeho délce vlády. Tedy od ledna 1968 (jmenování do funkce prvního tajemníka) po duben 1969 (po vlastní sebekritiku a odstoupení z vedoucí funkce).

Pan Dubček byl člověkem hodným, dobrosrdečným, citlivým, sebekritickým, poctivým, také osobou s vřelým vztahem k Sovětskému svazu. Onen poměr k sovětským „přátelům“ nazval slovy „celý svůj život jsem zasvětil spoluprácí se Sovětským svazem“, vystřízlivění po osudné noci pojmenoval jako „svou životní tragédií“. Celkově se dá podle mne Dubček charakterizovat jako dobrý člověk s nešťastnou povahou.

Končící éra Novotného byla doprovázena s všeobecnou nespokojeností jak československé společnosti, tak nejužšího sovětského vedení a KGB. Brežněv pravděpodobně nikdy neodpustil Novotnému jeho skromné blahopřání k uvedení do funkce sovětského vůdce a poznámku k degradaci Brežněvova předchůdce, Chruščova. Patrně proto se Brežněv nepostavil za Novotného. Co se týče nového československého vůdce, SSSR si přál mladého člověka s vřelým vztahem k Sovětskému svazu a nejlépe Slováka. Tedy tento popis jednoznačně ukázal na Alexandra Dubčeka.

Již od počátku svého působení Dubček jednoznačně zdůrazňoval nezpochybnitelnost socialistické (marxisticko – leninistické linie) a pro sovětské orientace československé společnosti, současně však vytýčil nutnost přehodnocení minulého komunistického vývoje s výhledem do budoucna. Tedy odsoudit předešlé nespravedlnosti nejen z pohledu lidských obětí, ale také například v otázce komunistického výkladu dějin. Tato revize vyžadovala také produktivnější hospodářství a větší kooperaci se západním světem.

Byl to právě Alexander Dubček,

Impressum

Verlag: BookRix GmbH & Co. KG

Tag der Veröffentlichung: 02.03.2016
ISBN: 978-3-7396-4079-2

Alle Rechte vorbehalten